Student čtvrtého ročníku oboru Grafický design, vystavuje své netradiční miniatury v Galerii výtvarných umění v Hodoníně pod názvem Monumenty. Ty tvoří hroty tužek vyřezané precizním způsobem až do neuvěřitelných tvarů. K jejich důkladnému prozkoumání návštěvníci výstavy potřebují lupu.
Martin Domanský se narodil v říjnu 1995 v Ivančicích u Brna. Celý svůj život žije v malebné obci Rohatec nedaleko Hodonína na jihu Moravy. V současnosti studuje uměleckou průmyslovku v Hodoníně a chystá svou výstavu miniatur v Galerii výtvarného umění.
Co bylo inspirací?
Nejdřív to byla obyčejná nuda ve škole, jediné co jsem měl vždycky po ruce byla tužka a řezák. Hodně se mi zalíbilo vytvářet něco tak miniaturního. Po prvních pár pokusech jsem zjistil, že by se daly vyřezávat i složitější útvary. Teď je mou inspirací vyrábět stále pohlednější řezby, každý další tvar je pro mne obrovská výzva.
Když se řekne výstava miniatur, tak mnohé jistě napadne Uko Ješita a nestárnoucí klasika film Jáchyme, hoď ho do stroje. Setkal ses i s touto reakcí?
Je to sice klasika, ale s touto reakcí jsem se vážně ještě nesetkal. A doufám v mnohem hladší průběh výstavy než ve zmíněném filmu. Minimálně by mi stačilo, aby všechny exponáty přežily. Naštěstí propálit lupou tuhu není tak snadné.
Jak dlouho trvá práce na jedné miniatuře?
Může se to velice lišit, od nějakých tří hodin až do týdne, někdy se totiž stane, že se tužka při prvním nebo i druhém pokusu zlomí a můžu si to dát od znovu. (smích)
Kdo, nebo co ti nejvíc pomáhá?
Úsměv je můj veliký pomocník. (smích) Motivuje mě dělat něco, co málokdo umí, nebo málokdo vůbec vyzkoušel, a líbí se mi chvíle, když tužku ukážu někomu poprvé, a vidím u něj známky překvapení, úžasu. To je velice dobrá motivace.
Co se ti už podařilo v umělecké branži?
V okruhu uměleckém je zatím můj největší úspěch má nadcházející výstava, a jsem zvědav na ohlasy příchozích.Moc se na to těším. Slovy klasika: Nemusí pršet, jen když kape. (smích)
Jaké máš plány do budoucna?
Rád bych letos úspěšně odmaturoval, a pak chci na vysokou školu. Zajímá mne průmyslový design. Vyřezávání miniatur bude určitě dál mým koníčkem.
Čím bys chtěl jednou být?
Na základní škole jsem samozřejmě neměl ani tušení, co bych chtěl dále dělat, bavilo mě kreslení, proto jsem začal hledat obor s výtvarným zaměřením a grafický design na SŠPU mě zaujal, podařilo se mi udělat talentové zkoušky a dostat se sem a jsem za to strašně rád.
Komentáře (0)