V galerii Div.oka vystavuje své ilustrace Barbora Gučová

Jak ses vůbec dostala k ilustracím? Bavila tě grafika už od malička nebo to začalo mít tu správnou chuť až na průmyslovce?

No, začnu od začátku. Už od dětství mě bavilo kreslit a malovat. Zkoušela jsem různé techniky a styly, ale až právě na střední jsem našla to pravé. Ilustrace. Zpočátku to byla směska všeho, ale až nedávno jsem si uvědomila, co mě nejvíce baví. No a tak jsem došla až sem. Umělecká průmyslovka pro mě byla jasnou volbou.

Je to tvoje historicky první výstava? Jak sis užila vernisáž? Co spolužáci a jak hodnotili tvé práce učitelé a veřejnost?

Ano, je to moje první výstava. Vernisáž byla opravdu super. Vůbec jsem nečekala, že se tolik lidí přijde na mé práce podívat. Spolužáci byli fakt skvělí, a musím znovu poděkovat Lucii Slabé, že mi tak krásně na vernisáži zahrála na housle. Od učitelů a veřejnosti jsem očekávala nějakou tu kritiku, ale slyšela sem spíše jen chválu a to mě velmi překvapilo.

Název Limbo asi taky budeš muset vysvětlit. Co to znamená? A proč právě Limbo?

Název Limbo je z anglického překladu "předpeklí", ale já výstavu pojmenovala podle počítačové hry LIMBO, od které nevíte co čekat. A to právě vystihuje moje kresby, vůbec nevíte co si pod nimi představit.

Tvoje rodina tě podporuje na umělecké dráze? Bylo to vždycky snadné nebo sis musela svou cestu k umění vydobýt sama? Kdo je tvůj největší rodinný fanoušek?

Moje rodina mě samozřejmě podporuje. Pro mě to bylo vždycky snadné, jelikož i můj otec skvěle kreslí a má k umění cit, takže jsem na to nebyla sama. Největší rodinný fanoušek je především moje milovaná starší sestra, která mě velmi podporuje. Ale dle mého názoru to bude nejspíš strýc, kterému vždycky pomůžu a ráda vyhovím, když za mnou přijde s prosbou vytvořit to, co právě potřebuje.

Víme, že momentálně se chystáš na stáž do Florencie, byla jsi vybrána jako nejlepší z nejlepších. Považuješ to za poctu a taky trochu jako životní zkušenost?

Určitě ano, ale myslím, že u nás ve třídě je spousta talentovaných lidí, co si to také zaslouží.

Trávit celý měsíc ve Florencii a pracovat tam v grafickém studiu na práci pro časopis je určitě krok dopředu ve tvé budoucí kariéře, je to tak? Co si od té stáže v zahraničí slibuješ?

A opravdu velký krok vpřed, protože se mi taková příležitost nemusí znovu naskytnout. Nejvíce asi získat další zkušenosti, ale i poznat nové lidi a místa, která máme v plánu navštívit.

Máš ještě čas na další koníčky nebo ti grafický design v současnosti moc dalšího prostoru nedává?

Ano, mám čas i na další koníčky, ale ne tolik, kolik bych chtěla. Chtěla bych jim věnovat více času.

Kde bereš inspiraci k tvorbě a co tě baví nejvíce?

Inspiraci beru okolo sebe. Všímám si lidí, toho, co dělají a především jejich výrazů na obličeji. A právě zachytit ten okamžik lidského výrazu v ten správný moment je to nejlepší.

Máš nějaký životní vzor nebo krédo, kterého se držíš?

Když tak přemýšlím, tak asi být spokojená se vším co mám + poznat svět, který je okolo mě.

Galerie Divoká stále mění svůj název, je to taková slovní hříčka našich umělců. Nejdřív byla Divoká, pak Div.oka, teď je tečka uprostřed písmene O, prostě divočejší už to být nemůže. Je to nápad učitelů nebo vás studentů? A co tvoje ilustrace? Splňují aspoň trochu tu podmínku umělecké divokosti?

Pojmenovat galerii Divoká byl, pokud se nemýlím, nápad studentů. Ale s tečkou a jejím posunováním, si nejsem jistá. Mé ilustrace, no myslím, že ty už více divoké být nemůžou.

A jaké jsou tvoje plány do budoucna? Kam se chystáš po škole?

V budoucnu chci ze všeho nejvíce poznat svět a navštívit spoustu zajímavých míst. Ale plánuji i vysokou školu, obor ilustrace a grafika, tak doufám, že se to všechno povede.