Lenka Suchánková, absolventka našeho technického lycea, momentálně čerstvá inženýrka z VUT Fakulty strojního inženýrství vystudovala energetické inženýrství.
Co tě k energetice vlastně přivedlo?
Tak samozřejmě jsem neměla nic plánované. Vždy jsem nechávala důležitá rozhodnutí na poslední chvíli. Stejně tak to bylo s výběrem střední školy. Původní plán byla obchodní akademie, přihlášku na technické lyceum jsem si dala, protože se tam hlásila tehdejší spolužačka a já nevěděla kam s druhou přihláškou. A ještě štěstí, že jsem tak udělala.
Stejné rozhodování jsem měla i s vysokou školou. Opět nebyla energetika na pořadu dne, byla jsem přesvědčená jít ve stopách staršího bratra, který vystudoval taky VUT, ale obor telekomunikace. Další volbou byla aplikovaná informatika (no to bych si dala). No a nastalo bádání, kam s třetí přihláškou... polovina naší třídy měla podanou přihlášky na strojárnu, ale slovo „strojírenství“ mě, jako zástupkyni něžného pohlaví, dost odpuzovalo. Pak jsem tam ale uviděla ten obor. Energetika. Na poslední chvíli bylo rozhodnuto. Odjakživa mě zajímají a fascinují jaderné elektrárny a jedna z největších jaderných havárií na světě – Černobyl. (Možná na tom měla podíl i má šílená fyzikářka :).) Dříve jsem si totiž nepřipouštěla, že bych někdy mohla skloubit studium s něčím co mě baví.
Co na to říkalo tvé nejbližší okolí? Ono při pohledu na tak jemnou a něžnou mladou dívku si člověk asi nepředstaví, že je to inženýrka v oboru energetického inženýrství. Máš zkušenosti i s takovým předpojatým škatulkováním?
Tak ono to škatulkování přišlo už na střední, kdy nás - holek - ve třídě bylo asi 5 a půl. Technické lyceum není zrovna holčičí obor. Ale jelikož mi ty technické předměty jako matematika a fyzika docela šly a škola mě bavila, tak si okolí rychle zvyklo na to, v jakém prostředí studuju.
Za ty roky studia v pánskému kolektivu mě už tak všichni brali, ale je nutno podotknout, že přívlastky „jemná“ a „něžná“ byste mi přivlastnili možná jen těžko. :D
Samozřejmě, že se hodně lidí podivuje, co mám vystudovaného, ale přeci to není nic moc neobvyklého, takových holek se u nás na výšce našlo. Taky v průměrném známkování jsme my holky často předčily i kdejakého šprta.
Kam ses dostala v rámci studia? Navštívila jsi Černobyl?
Exkurzí bylo mnoho, od tepláren, spaloven, přes klasické elektrárny až po ty největší jaderné. Na Dukovanech jsem absolvovala dokonce dvoutýdenní stáž. Právě ta pro mě, jakožto pro člověka zakoukaného do jaderek, byla jedním z nejlepších zážitků. Druhý ještě větší zážitek byla návštěva Černobylu, jak jinak.
Jak na tvé roky na průmce vzpomínáš?
Na průmku vzpomínám jen v tom nejlepším. Škola mě opravdu kvalitně připravila na další studia a skoro to ani nebolelo. Taky s některými spolužáky přátelství neupadlo ani po odmaturování.
Jaké máš plány do budoucna?
Nějaký měsíc už jsem po škole. Při studiu jsem se ve svých závěrečných pracích věnovala hlavně navrhování kotlů na spalování tuhých paliv. Než mi ale postaví jadernou elektrárnu v Hodoníně, tak se prozatím živím jako vývojový konstruktér těchto kotlů. Po získání pár let praxe bych se do budoucna chtěla stát energetickým specialistou.