Petr Škrobáček, absolvent oboru Stavebnictví, studuje 3.ročník Stavebního inženýrství, obor Konstrukce a dopravní stavby na stavební fakultě Vysokého učení technického v Brně. Na průmyslovku zavzpomínal velmi rád.

Jaké jsou tvoje momentální výsledky na vysoké škole? Jak se ti vlastně daří?

Když se to vezme kolem a okolo, tak si troufnu říct, že docela úspěšně. S odbornými předměty nemám problémy, nejspíš právě díky vynikající přípravě na SŠPU Hodonín.

Co se Ti zatím povedlo nebo nepovedlo? Ať už ve škole nebo v životě.

Ve škole se mi povedlo skoro vše, kromě matematiky (smích), ale ta se taky poddá. V životě má člověk sny, které si má plnit. No a já si je pomalu začal plnit taky.

Petr Škrobáček

Jak ses vůbec rozhodoval pro střední školu?

Začátek byl tak trochu kuriozitou. O ještě tehdejší SŠPU a VOŠ Hodonín jsem se dověděl od mamky, která se jednoho dne u kadeřnice doslechla, že „nějaká" stavební průmyslovka v Hodoníně má dny otevřených dveří. A měla úžasný nápad, podívat se tam. Když jsem na vlastní kůži zažil tu domácí atmosféru, která na škole vládla, byl jsem naplno přesvědčený, že chci jít na průmku do Hodonína.

Co ti průmyslovka dala nebo dává do života? Jaké máš vzpomínky na středoškolská léta?

Co se týká toho, co mi průmyslovka dala, tak je to především maturitní vysvědčení. Néé, dělám si srandu. Hlavně mi přinesla spoustu kamarádů a výborný kolektiv, na který rád vzpomínám a samozřejmě, že rád vzpomínám i na svou třídní učitelku paní Slovákovou. Těch pár let strávených na průmyslovce mi dokonce i pootevřelo dveře a já mohl přijít i do kontaktu s lidmi, kteří se pohybují ve skutečné projekci (díky paní učitelko Slováková). Dovolím si říct, že vědomosti získané na střední mnohokrát používám i nyní. Na průmyslovku opravdu velice rád vzpomínám a klidně bych se tam vrátil.

Petr Škrobáček

Máš ještě čas na další koníčky nebo ti vysoká škola v současnosti moc prostoru nedává?

Když si člověk vybere VUT, tak na koníčky a zábavu opravdu moc času nezbývá. (jak říkají profesoři: VUT je škola na plný úvazek a nic jiného) Ale to víte, že čas na koníčky si dokážu udělat, jenom už ne v takové míře, v jaké bych chtěl.

Petr Škrobáček

Máš nějaký životní vzor nebo krédo, kterého se držíš?

Není příliš optimistické: Nějak bylo, nějak bude.

A jaké jsou tvoje plány do budoucna?

Do budoucna moc plánovat nechci, protože když si něco naplánuju a neklapne to tak, jak bylo v plánu, tak jsem naštvaný akorát na sebe a pak se sesypou i všechny věci okolo. Ale přece jenom jeden plán mám, dostudovat! A pak nějakou slušnou práci.

Co bys vzkázal současným studentům, jako radu do života na vysoké škole?

Bude to znít možná divně, ale vzkázal bych jim, že na průmyslovce se dozvědí víc než na vysoké.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku15. 2. 2016, 07:19, zobrazeno 2086x, dnes 0x
5.0 1Hodnocení