Na rozdíl od většiny absolventů technického lycea hodonínské průmyslovky se rozhodl nejít s proudem. Martin Kupec nešel na vysokou školu technického zaměření, úspěšně studuje 2.ročník Univerzity obrany v Brně. Je v zeleném a je na to patřičně hrdý.

Martine, jaký obor a na jaké vysoké škole nyní studuješ?

Studuji druhý ročník Fakulty vojenského leadershipu na Univerzitě obrany v Brně, jedná se o jedinou vojenskou vysokou školu v republice. V podstatě se jedná o fakultu ekonomie-management, ovšem zaměřená na vojenskou problematiku. Můj obor se nazývá Řízení a použití ozbrojených sil. Je to obor zaměřený na vedení jednotlivých druhů vojsk. Velmi zjednodušeně řečeno se učíme, jak velet.

Vybral sis vážně zajímavou školu, asi sen každého malého kluka nosit uniformu a hrát si na vojáky, ale je to opravdu jen hra? Jak náročný je tvůj obor?

Sen to rozhodně byl - alespoň můj - který jsem si chtěl splnit. Realita je poněkud odlišná, neměl jsem tušení, kolik odpovědnosti a povinností na sebe dobrovolně beru. Oproti dětské hře na vojáky se objevil vojenský výcvik a hra to rozhodně není.

Obor samotný náročný není, ale Univerzita obrany není jen o samotném studiu. Samozřejmě musíte investovat čas a úsilí do studia. Oproti civilním vysokým školám jsou na vojenské studenty kladeny také poměrně vysoké nároky na fyzickou zdatnost a vojenské vystupování. Náročné je sladit čas na studium a fyzickou přípravu, do toho plnit všechny úkoly spolu s dalšími povinnostmi včas a najít si i chvilku pro sebe. Tím ale nechci říct, že se tady vyhnete učení, to v žádném případě.

Nemůžu se nezeptat, co uniforma a děvčata? Vážně na uniformy holky letí nebo je to předsudek? A vůbec, nosíš uniformu rád?

Tohle je úsměvný dotaz. Tohle vám možná budou tvrdit v rekrutačním středisku a možná je to i pravda. Já svou přítelkyni potkal v „civilu" v uniformě mě viděla až později. Nicméně ano, uniformu nosím rád. Dalo mi práci si ji zasloužit.

Martin Kupec

Jaká část vysoké školy se ti líbí nejvíc? Co po fyzické stránce, stačí na vaši školu všichni studenti?

Jaká část školy? Jednoznačně kolektiv mezi studenty. Se „spolužáky" tu trávíte většinu svého času, můžete se na ně spolehnout, pomáháte si, ať už během polního výcviku, či během semestru.

A po fyzické stránce... ne každý projde už výběrovým řízením právě kvůli fyzické kondici a jiní zjistí, že mají určité nedostatky během studia, někteří na tom dokonce i skončí. Nároky na fyzičku jsou vysoké. Ale pokud člověk na něco nestačí a má vůli se zlepšit, má tady veškeré zázemí, aby svou kondici zvýšil.

Na průmyslovce jsi úspěšně odmaturoval na oboru Technické lyceum. Uplatnil jsi něco z technických předmětů i na vysoké?

Ano, odmaturoval jsem na oboru Technické lyceum, navzdory tomu jsem se rozhodl dále studovat ekonomicko-manažerský obor. I tak jsem ale studium na střední škole ocenil, především díky skvělé průpravě v matematice, kterou jsem zužitkoval i tady. Technickým předmětům se tu nevěnuji, ty se studují na Fakultě vojenských technologií

Máš ještě čas na další koníčky nebo ti vysoká škola v současnosti moc prostoru nedává?

Jedním z mých koníčků je sport a tomu se mohu věnovat dosyta. Když mám ale volný víkend, snažím se ho strávit s přáteli a rodinou. Už zdaleka nemám tolik volného času jako na střední škole, takže některé koníčky šly do ústraní.

Martin Kupec

Jak ses vůbec rozhodoval pro střední školu?

Popravdě, tehdy jsem se chtěl velmi vyrovnat svému staršímu bratru, který také studoval Technické lyceum. Často mluvil o škole a kantorech, vlastně jsem znal prostředí školy od něj a chtěl jsem být lepší než on. Svůj vliv měla i dobrá pověst průmyslovky a fakt, že jsem nechtěl studovat gymnázium. Byl jsem dobrý v matematice i geometrii, tyto předměty mě bavily, a tak se průmyslovka zdála jako správná volba.

Co ti průmyslovka dala nebo dává do života? Jaké máš vzpomínky na středoškolská léta?

Během studia na průmyslovce jsem přišel na to, že nemusím být lepší než bratr, ale mám jít svou cestou. Rád vzpomínám na své kantory, především na třídního učitele Mgr. Bábíčka, kterého jsem znal od bratrova vyprávění, ještě než jsem na školu nastoupil. Měl jsem štěstí, že právě on byl můj třídní učitel. Čtyři roky jsem studoval něco, co mě bavilo, a poznal jsem kantory, kteří mi byli vždy nápomocni. Se školou jsme vyrazili na výlet do Itálie a díky Mgr. Lekešové jsem se dostal i do Londýna.

Máš nějaký životní vzor nebo krédo, kterého se držíš?

Když se má něco podělat, tak si to alespoň podělej sám. Nenech si to podělat od druhých.

Martin Kupec

A jaké jsou tvoje plány do budoucna?

No, v létě se chystám na dovolenou, ale to asi není, co chcete vědět. V následujícím roce si budeme volit profesní zaměření, rád bych se dostal k ženijnímu vojsku a dostudoval. Pak se uvidí co dál.

Co bys vzkázal současným studentům, jako radu do života na vysoké škole?

Snažte se zjistit maximum informací o škole, na kterou chcete jít - napište tamním studentům, třeba vám někteří odpoví. Jestli se na školu dostanete, je to na vás, jak se ke studiu postavíte. A když přijdete na to, že vás to nebaví, tak se nebojte skončit a zkusit něco jiného.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku8. 2. 2016, 06:30, zobrazeno 3560x, dnes 2x
5.0 3Hodnocení