Šest studentů 3. ročníku oboru Stavebnictví odjelo na měsíční praxi do Valencie, města ležícího na Costa del Azahar, města s krásnou architekturou, milými a usměvavými lidmi, známým fotbalovým klubem, plného květin a zelených parků...
Podělili se s námi o své první postřehy.
A bylo to tu, nastal den D - neděle 23. dubna. Poslední rozloučení s rodiči a mohli jsme nastoupit do autobusu směřujícího na letiště. Dlouho očekávaný měsíc ve Valencii mohl začít!
Po příletu na nás čekaly koordinátorky Anička a Karla. Doprovodily nás na byt, který leží nedaleko arény Plaza de Toros. Seznámili nás s paní domácí Pepou a dvěma hodpodyňkami, které se o nás starají. Pepa je velmi temperamentní paní ve středním věku. Duší rockerka. A stále nám opakuje: ,,Co je moje, je i vaše. Buďte tu jako doma."
Druhý den, v pondělí, byl ve Valencii státní svátek. Nemuseli jsme do práce, a proto nás Agáta, naše třetí koordinátorka, provedla po městě. Poznali jsme mnoho starobylých budov, křesťanskou i arabskou část města. Získali informace o těch nejlepších klubech, barech a hospodách, ale zapomněli jsme, kde jsou. To odpoledne jsme do jedné takové hospůdky přece jen zabloudili.
A co praxe? O Španělech se říká, že moc nepracují, do ničeho se jim nechce a mají na všechno čas. Ony to nejsou jen povídačky, to tak opravdu je. Moc se tedy nepředřeme. Vyvezeme suť do kontejneru, natřeme spáry mezi dlažbou, uděláme návrh schodiště nebo interiéru bytu. A máme odpracováno.
Po práci na nás vždy čeká oběd. Jídla jsou tu dobrá. Ale co si budeme nalhávat, naše vepřo knedlo zelo to není. Ke všem jídlům dostaneme ještě bagetky. Ze začátku nám přišlo divné jíst k rýži ještě bagetu, ale už jsme si zvykli. Nejspíš budeme i doma k řízku a bramborovému salátu vyžadovat bagetku. Hlady neumřeme - McDonald i KFC jsou blízko.
Odpoledne trávíme většinou procházkami po městě, nakupováním, koupáním v moři nebo lenošením. Několikrát se nám stalo, že jsme se ocitli v uličkách, ve kterých jsme nikdy před tím nebyli, a dalo by se říci, že jsme se ztratili. Avšak za pomoci chytrých telefonů jsme cestu zpět vždy našli.
Jednou týdně míváme lekci španělštiny s Agátou. Člověk by si řekl, že s angličtinou se dorozumíte všude. Opak je pravdou. Takže i pár základních frází a španělských slovíček nám přijde vhod.
Večery prvního víkendu jsme strávili na festivalu, který se konal v parku. Minulý víkend jsme navštívili Oceánográfico - mořský svět. Součástí prohlídky byla i show s delfíny. Vystoupení bylo opravdu nádherné. Není se čemu divit, mají tady totiž největší delfinárium v Evropě. Přistí víkend nás čeká plavba na jachtě.
Počasí nám přeje, užíváme si tepla a sluníčka. Takže "Adiós".
Pozdravují stavaři ze slunné Valencie.
Vytisknout stránku
Facebook
Instagram
RSS
Mobilní verze
Komentáře (0)