Student 2. ročníku vystavuje převážně své graffiti v GVU Hodonín. Výstava je součástí společného projektu SŠPU Hodonín a GVU s názvem Talenty. Cílem projektu je umožnit nadaným mladým umělcům předvést své díla veřejnosti.

Výstava má název Toy. Rodák ze Senice se toho zkrátka nebojí.

Je to tvoje historicky první výstava? Jak sis užil vernisáž? Co spolužáci a jak hodnotili tvé práce učitelé a veřejnost?

Ano, je to moje první výstava. Z vernisáže mám skvělý pocit, nečekal jsem tolik lidí, přijela spousta kamarádů ze Slovenska, kterým se vernisáž náramně líbila, stejně jako učitelům. Důkazem toho je i to, že jeden obraz po vernisáži putuje na stěnu do kabinetu.

Igor Ignačák

Co jsou tvá díla zač? A jak dlouho obvykle pracuješ na jednom projektu?

Vycházím z klasického graffiti, které posouvám do abstraktnějších forem, baví mne, když má dílo dynamičnost, barevnost, tzv. „flow“. Jako techniku využívám nejvíce sprej, akryl, digitální malbu, fixy, pastely... v podstatě všechno, s čím se dá tvořit. Na projektech pracuji různě, někdy den, někdy měsíce, záleží na projektu.

Název Toy asi taky budeš muset vysvětlit. Co to znamená? A proč právě Toy?

V graffiti subkultuře je za Toy-e označovaný začátečník, amatér, jednoduše ten, co nemá žádné skills. TOY jako název výstavy proto, že se z ironie za Toy-e označuji sám. (smích)

Igor Ignačák

Jsi rodák ze Slovenska, jak sis vybíral střední školu? A proč právě hodonínská průmyslovka? Je to vlastně zahraničí, i když jen kousek, není s tím problém?

Při výběru střední školy jsem chtěl jít jednoznačně uměleckou cestou. Průmyslovka mi hned padla do oka hlavně kvůli své dobré pověsti, znám lidi ze Slovenska, kteří studovali na průmyslovce a neměli s jazykem žádný problém. Naopak, jsem právě rád, že jsem zkusil něco jíného.

Tvoje rodina tě podporuje na umělecké dráze? Bylo to vždycky snadné, nebo sis musel svou cestu k umění vydobýt sám? Kdo je tvůj největší rodinný fanoušek?

Rodina mě jednoznačně podporuje, doma jsem si cestu k umění nikdy vydobíjet nemusel, obtížnější to ale je, když někomu řeknete, že děláte graffiti. Každého hned napadne, že s kapucí na hlavě čmáráte po zdech. Největší rodinní fanoušci jsou určitě moji rodiče.

Igor Ignačák

Máš ještě čas na další koníčky, nebo ti grafický design v současnosti moc dalšího prostoru nedává?

Kromě grafického designu se věnuji videotvorbě, zejména promo videím a hudebním videoklipům, většinou pro rapovou scénu.

Natáčení videoklipů je velice zajímavý koníček. Jak ses k němu dostal? Můžeš nám předvést nějakou ukázku z tvé tvorby?

Tvorbě videí se věnuji asi od 12 let. Tehdy jsem si sestříhal svoje první videa z jízdy na skateboardu. Postupně jsem tuto zálibu rozvíjel, až přišly první zakázky na hudební videa.

Kde bereš inspiraci k tvorbě a co tě baví nejvíce?

Inspiraci k tvorbě videí čerpám z filmů, jiných klipů, reklam... těžko říct, inspirace je všude kolem. Z natáčení mě nejvíc baví točení rychlých aut, rapových klipů, všeho, co je svým způsobem akční a rychlé.

Máš nějaký životní vzor nebo krédo, kterého se držíš?

Vzor spíš ne, ale držím se toho, že se neflákám po diskotékách, ale raději na sobě pracuji.

Igor Ignačák

A jaké jsou tvoje plány do budoucna? Je to sice ještě daleko, ale kam se chystáš po škole? Jaký je tvůj sen?

Pracovat a pracovat….. Po průmyslovce možná na vysokou školu, ale raději bych se hned živil tím, co mne baví: videotvorbou a grafickým designem. To je mým snem.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku2. 3. 2017, 13:39, zobrazeno 2285x, dnes 0x
4.2 5Hodnocení