Denně mi pomáhá, co jsem se naučil na Průmyslovce, říká Tadeáš Kříž

Vybral sis vážně náročný obor (i vzhledem k tvému zdraví). Pomohlo a pomáhá ti studium na střední škole?

Střední školu jsem si vybral, protože jsem ke stavebnímu oboru měl dost blízko a i mí rodiče tomu rozuměli. Dnes a denně mi při studiu na vysoké škole pomáhá, co jsem se naučil na střední škole, a to neříkám jen tak. Ať už je to prohlížení (obdivování) památek, čtení v půdorysech, pláncích či obyčejný pohyb v budovách, otvírání dveří… Samozřejmě bychom se neměli bavit jen o odborných předmětech, ale i o všeobecných a v dnešní době velmi podstatných předmětech, jako je i v mém případě pro mě hodně důležitý český či anglický jazyk. Neboť spousta věcí je dnes na internetu a ty nejspolehlivější zdroje jsou v anglickém jazyce. A proč čeština? Důvod je velmi jednoduchý… Na vysoké škole je hodně psaní a emailové komunikace s učiteli, kteří sice jsou docela tolerantní k chybám a na emaily reagují, ale přece jen je lepší, když to trochu vypadá.

Jaké jsou tvoje momentální výsledky na vysoké škole?

Aktuálně jsem v druhém semestru prvního ročníku bakalářského studia. Školu zatím zvládám bez nějakých komplikací. Učitelé a centrum podpory mi vychází maximálně vstříc.

Jak ses vůbec rozhodoval pro střední školu?

V době, kdy jsem si vybíral střední školu, jsem ještě neměl přesnou představu, na co se chci zaměřit, ale stavební obor mi byl dost blízký i díky mému zájmu o rýsování a tvoření nových věcí, budov a interiérů. Prostorové tvoření jsem si osahal už jako dítě, když jsem si hrával s Legem a stavěl raději budovy než bojové letouny.

Co ti průmyslovka dala nebo dává do života? Jaké máš vzpomínky na středoškolská léta?

Na střední školu vzpomínám velice rád! Měl jsem tam super kamarády, s kterými jsem prožíval nezapomenutelné zážitky, které byly rok od roku lepší. I studium bylo mnohdy zábavné díky spoustě vstřícným a pohodovým učitelům.

Máš ještě čas na další koníčky nebo ti vysoká škola v současnosti moc prostoru nedává?

Na vysoké je to vše na vás a nikdo vás do ničeho netlačí. Takže se z toho dá udělat docela dobrá výhoda. Rozvrh si můžete poskládat, aby byl čas i na další aktivity, volný čas na relaxaci. A tím pádem si člověk může maximálně užívat i „vysokoškolského života“. V mém případě platí, že každá volná chvíle strávená pohybem či s mým oblíbeným biketrialovým kolem není promarněná.

Máš nějaký životní vzor nebo krédo, kterého se držíš?

Vzorem ani krédem bych to nenazval. Moji rodiče mě naučili, abych byl zodpovědný. A tak se snažím přistupovat ke všemu, co dělám. Samozřejmě něco se dělá trochu s větším odporem, protože ne všechny předměty v oboru jsou příjemné.

Byl na škole předmět, který tě obzvlášť zajímal a ovlivnil i dál?

Můj názor je, že mě ovlivnilo celé studium. A v posledním ročníku asi nejvíce angličtina. Samozřejmě využívám spoustu poznatků získaných na střední škole jak ve škole, tak i v běžném životě.

A jaké jsou tvoje plány do budoucna?

Nejbližší cílem je zvládnout první ročník a pak úspěšně dokončit i celé bakalářské studium. Co se týče sportu, tak aktuálně trénuji v Olomouci v jednom z nejlepších klubů v České republice a podílím se s nimi na spoustě akcí.

Co bys vzkázal současným studentům? Jako radu do života na vysoké škole?

Chtěl bych jim vzkázat, ať to všichni určitě zkusí, i kdyby to nemělo vyjít. Ať do toho jdou a mají možnost zjistit, jaký je ten „vysokoškolský život“ oproti tomu středoškolskému…