Navštívili jsme architektonický klenot - luxusní vilu Tugendhat

Neváhala tedy a zarezervovala nám velmi blízký termín. (Jen bych chtěla podotknout, že běžná čekací doba na rezervaci je půl roku. Nikdo neví, jak to dokázala. Zřejmě kouzlo osobnosti a komunikační schopnosti na výbornou.)

Do Brna jsme jeli s tím, že ať si je vila, jaká chce, nás nemůže až tak překvapit. Omyl! Navenek se sice jeví jako obyčejná bílá budova v moři dalších obyčejných bílých budov, ale když přijdete blíž, poodhalí vám své kouzlo. Ohromil nás prostor a celková modernost budovy postavené před skoro sto lety. Nečekali jsme, že bude až tak luxusní. Nejvíce nás uchvátil výhled na město Brno a rovněž 2. patro domu s velkými okny, která se perfektně propojují se zahradou. Zkuste chvilku pobýt u onyxové stěny se sluncem, které vás hladí po tváři. Atmosféra je neuvěřitelná, uvolňující. Určitě vás ohromí a vy se nebudete chtít vrátit zpátky do „reality". Zajímavá je i historie tohoto místa. Určitě by stálo za to se tam vrátit v letních měsících, až bude celá zahrada rozkvetlá, a doplní tak nádhernou atmosféru této památky.

Návštěva Moravské galerie byla taktéž poutavá. Obrazy Rubense i Cranacha jsou „naživo" zcela jiné než na dataprojektoru. Tak pečlivě jsme obrazy zkoumali do posledního detailu, že nás kurátorka musela odhánět, abychom nenarušili „intimní zónu obrazu". Doufáme, že nám budou dopřány další podobné zážitky.